Filutova dílna

Elektronika, vychytávky a další věci

První panel

Ze začátku jsem vůbec neměl páru jak takový solární panel vyrobit. Začal jsem tedy hledat na internetu. Kouknul jsem na pár videí na youtube. Jsou tam většinou videa od kutilů z Ameriky. Anglicky neumí, takže jsem z toho moc moudrý nebyl. Nakonec jsem si objednal pár článků na první panel a začal se stavbou po svém.

Počet článků

První věcí bylo určit, kolik článků bude panel obsahovat.  Jeden solární článek má napětí nějakých 0,5-0,6V a proud se odvijí od velikosti článku. Abych dostal napětí 12V stačilo by mi teoreticky jen 24 článků. Jenže jsem zjistil, že firmy co vyrábí solárni panely,  dělaji většinou panely o 36 článcích. Nejsem si úplně jistý proč, ale jedním z důvodů by mohla být závislost napětí článku na teplotě.

Zde jsem našel graf, na kterém  je vidět, že s rostoucí teplotou, klesná napětí článku. Takže proto asi dávají článků víc, aby napětí i při horkém počasí nekleslo pod napětí akumulátoru a nepřerušilo se nabíjení – prostě aby tam byla asi nějaká rezerva. Proto jsem si řekl, že dodržím stejný počet článků = 36 článků na panel.

Jelikož nemám se stavbou zkušenosti, tak jsem si 36 vydělil dvěma . Postavím si dva panely o 18 článcích a pak je zapojím do série. Má to výhody také v tom, že když se jeden menší panel nějak poškodí, rozbije, tak to nebude taková škoda, jako když se rozbije velký  panel.

Pájení

Články jsou zapojené do série. Tento první panel jsem letoval obyčejnou pistolovou pájkou. Cín ani kalafunu jsem nepoužíval. Pásky se položí na sběrniče článků. Stačí je jen pájkou nahřát a oni jelikož jsou pocínované, se samy s článkem spojí. Pokud přejedete pásek hrotem příliš rychle, cín se nenataví a pásek se nepropojí s článkem. Pokud zase moc pomalu, bude se článek zbytečně moc tepelně namáhat a hrozí riziko poškození článku. Nevýhodou pistolovky ale bylo, že pájka měla vysokou teplotu. Jak článek chladnul, občas bylo slyšet, jak v něm prasklo. To se mi s  novou mikropájkou vůbec nestávalo. Druhý panel budu letovat jen s ní. Je to ta nejlevnější z GME. Pájím s ní pole 400LED a nemůžu si ji vynachválit.

Videa

Články jsou docela křehké

Takhle článek vypadá

Pájení solárního článku – horní sběrnice

Pájení solárního článku – spodní strana

Pájení článků – propojení do série

Sklo

Sklo jsem použil staré, co se doma našlo. Je silné přibližně 3mm. Jsou to nařezané čtverce 465x465mm. Hrany skla jsem obrousil brouskem (na dláta, nebo brouskem na kosu), aby nebyly tolik ostré a nebezpečné. Brousek se musí stále namáčet do vody, jinak se vydrolí. Mirelon má rozměry 420x420mm.

Silikon

Na utěsnění jsem použil silikon, jenže zrovna takový, co způsobuje oxidaci kovů. Proto mi cínované pásky v silikonu zčernaly. Doufám, že výpary z toho nevhodného silikonu časem nezpůsobí oxidaci članku a nezničí se mi tak celý panel. Silikon totiž,  než uzraje, produkuje výpary. Vnější strana se vypařovat může, protože panel ještě není olištován , takže to ničemu nevadí. Ale vnitřek panelu je uzavřený a výpary se ven nedostanou  :-(

Napsal jsem tedy přímo do firmy Den Braven co vyrábí silikony, zda by mi doporučili něco neškodného na utěsnění. Odepsali mi: “Pokud potřebujete opravdu použít kvalitní tmel – použijte MS UNIFIX v barevné verzi. Jedná se o neutrální sytém vytvrzování. Žádné výpary ani jinou nebezpečnost tento výrobek nemá. Je to MS polymer vyvinutý v Japonsku”.

Rámeček

Nejprve jsem sháněl v obi nějakou lištu, ze které bych rámeček vyrobil. Jenže žádná se mi nelíbila. Tak jsem nakonec musel jít do dílny a  vymyslet něco z plechu. Kvůli konstrukčním problémům jsem musel rámeček udělat ze dvou částí. Protože kdybych použil profil U, tak by se těžko na panelu letoval a už vůbec nemluvím o utěsnění a vyvedení kablíků ven. Použil jsem obyčejný pozinkový plech, nastříhal z něj pruhy a pak na ohýbačce naohýbal hrany. Podle úhleníku jsem to sletoval, pak obrousil, natřel, odstříhnul kus rohu pro výstupní kabely a nakonec zasilikonoval. Začal jsem zadní stranou. Až silikon zaschne, udělám to samé s přední stranou. Zadní rámeček jsem vyrobil o nějaký ten milimetr menší, aby mohl být horní rámeček přes něj. To kvůli vodě, aby tam nemohla zatékat, kdyby se silikon časem uvolnil. Rámeček má nevýhody v tom, že je velice pracný a nerozebíratelný :-(

Co se týká zasilikonování vrchního rámečku, to je prostě horor. Past vedle pasti. Silikon se maže všude a hlavně tam, kde být nemá. Ještě že je alespoň přetíratelný.

Fotky

Hotový panel

« Předchozí příspěvek
Další příspěvek »

87 reakcíZanechte komentář: →

  1. honzik

     /  14.4.2010

    Dobrý den
    máte to tu dost dobře ukázáno “jak si TO vyrobit doma”v praxi.
    Zajímalo by mě na co jste panel použil -> nač ho máte (byl) připojen.
    Děkuji

    Odpovědět
    • Filuta

       /  14.4.2010

      Panely stále ještě nemám hotové. Jedná se o komplet, na kterém stále pracuji. Zkráceně: solární panely budou napájet PB akumulátor. Vznikne tak zdroj 12V, na který mohu připojit spousty věcí. Např. LED světla (400led panel, led lištu….), nabíječku na mobil, nabíječku na foťák…..
      Stránky jsou ve vývoji, hodně obsahu tu ještě chybí.

      Odpovědět
  2. Zdravím,
    nezbyl Vám jeden článek ? Rád bych pozkoušel jak s echová při různých slunečních podmínkách a nechce se mi jich kupovat balík za sedm stovek.
    Děkuji za odpověď.

    Odpovědět
    • Filuta

       /  25.4.2010

      Zkuste kontaktovat prodejce přes email. Určitě se nějak domluvíte, je solidní. Pokud by to nevyšlo, nějaký článek tu mám

      Odpovědět
      • láda

         /  15.1.2012

        Dobrý den a kde se daj objednat Fotovoltaické články , dekuji za odpověd

        Odpovědět
        • Blesk

           /  15.1.2012

          Stačí se podívat do solárních panelů (9) a tam najdete kde koupit články.

        • láda

           /  15.1.2012

          Nezlobte se budu možná za blbce ale opravdu to nemohu nikde najít nemužete mi poslat odkaz moc krát dekuji

        • Filuta

           /  15.1.2012

          V pohodě, vím, že ty moje stránky nejsou zrovna moc přehledný. Je to v sekci “solární panely” http://www.filutovadilna.cz/panely/solarni-panely-2

  3. Jura

     /  25.4.2010

    Zdravím, dneska jsem dokončil panel s 36 fotovoltickými řezy a vypadá to skvěle!! Na slunci jsem ještě neskoušel, páč silikon je ještě čerstvý, ale při pokojovém osvětlení jsem naměřil kolem 12V. Časem bych chtěl také připojit panel na autobaterii s odpojovačem a měničem z 12V na 230V

    Odpovědět
    • Filuta

       /  27.4.2010

      Já už také dokončuji panely, doufám že do 14 dní je budu mít v provozu

      Odpovědět
    • Filuta

       /  27.4.2010

      Rád bych viděl nějakou fotku, jak se to podařilo někomu jiném, rád se nechám inspirovat. Kontakt na mě: admin@filutovadilna.cz

      Odpovědět
    • tomket

       /  15.3.2012

      udelal jsem svuj prvni panel a pri pokojovem osvetleni mi to dava zhruba napeti, ktere jsem ocekaval. nemuzu ale namerit zadny zkratovy proud. zkousel jsem pripojit zarovku, ale taky nic, ikdyz jsem na panel svitil trema zarovkama. musi byt prime slunecni svetlo aby mi panel dal uspokojivy vykon?

      Odpovědět
  4. honzik

     /  11.5.2010

    Dobrý den
    jak jste vyřešily dobíjení aku (zpětný odběr panelu v noci, při zataženu)
    >>diodou, regulátorem napětí … ????
    Uvažuji napojit filtraci a solární ohřev vody v bazénku.
    Máme zahrádku bez elektřiny :-(

    Odpovědět
Odpovědět
  • Jura

     /  13.5.2010

    Asi by to chtělo koupit ,,Solární regulátor nabíjení´´ ( http://shop.conrad.cz/websale7/?shopid=conrad-cz&act=product&prod_number=113344 ) který hlídá přebíjení akumulátoru a určitě i zpětný prou!!

    Odpovědět
  • Daniel

     /  16.5.2010

    Jaký používáte akumulátor?Nebo jaký by byl vhodný

    Odpovědět
  • Jura

     /  25.5.2011

    Proč se mi vůbec nechce připájet ten pocínovaný pásek k řezu? dělám to mikropájkou na 350° C a pásek se zahřeje ale nepřilepý!!! už jsem jeden panel dělal a neměl jsem problém
    dík za radu

    Odpovědět
    • Filuta

       /  26.5.2011

      Hodně lidí mi píše, že jim to nejde pájet. Sám nevím kde je zakopaný pes, ale ze své zkušenosti můžu říci, že někdy pomůže nabrat na hrot trochu cínu. Když je hrot bez cínu teplo se za nic na světě nechce převést na pásek a cín se neroztaví. Kapička cínu tomu hned pomůže. Další možností je, že pásky a články jsou méně pocínované (zeptal bych se svého prodejce článků). Divný je, že když jsi panel jednou dělal a bylo to v pohodě, proč to teď nejde. Počkáme, třeba nám poradí někdo, kdo má víc zkušeností.

      Odpovědět
  • Blesk

     /  29.6.2011

    Čau chci se zeptat, dělám si vlastní panel 15×15 cm (solární nabíječka na mobil) jak si udělal tu mezeru mezi sklem 1. a 2. že to nerozmáčklo ty řezy dal si první sklo na to ten bílý podklad pak řezy a na to si dal to 2. sklo ? nebo sis mezi skla něco dal aby to tu výšku drželo. A ještě můžu na to lepení použít http://www.distrimo.cz/D71_N78S80_silikon-na-sklo-ga103?PHPSESSID=3a69e1a1fee940db54af0d74c79ce556 nebo něco jiného dík nebo jsem ještě slyšel o polyuretanový tmelu

    Odpovědět
    • Filuta

       /  29.6.2011

      Ahoj
      Udělal jsem silikonem housenku a na to proložil horní sklo, záleží jen na tobě kolik to sklo přitlačíš, podle toho si určíš mezeru. To sklo není tak těžké, že by tu housenku rozmáčklo a kleslo tolik, že by se opíralo o články. Silikon vypadá dobře, jen jestli má agresyvní (kyselou ) povahu, tak způsobuje oxidaci kovů (aby ti časem články uvnitř nezoxidovaly). Možná je to i na něm zezadu napsané. Já použil neutrální silikon http://www.denbraven.cz/top-produkty/0441-ms-unifix-na-vsechna-tmeleni-a-lepeni-10-cz5.html

      Odpovědět
  • Blesk

     /  29.6.2011

    Housenku myslíš jako udělat na to první sklo vlnku nebo něco takového na čem to 2. sklo bude stát ?

    Odpovědět
    • Filuta

       /  29.6.2011

      No musíš to prostě zasilikonovat, aby to bylo vodotěsný. Takže na spodní sklo uděláš prostě po obvodu lajnu tím silikonem a pak na to přikolpíš horní sklo. Půjde to stlačit kousek, a púak ti začne vadit tlak vzduchu uvnitř, musíš to upustit tím že ten silikon propíchneš a pak ti půjdou stlačit skla k sobě. Tady o tom píšu http://www.filutovadilna.cz/panely/druhy-panel taky se koukni na fotky. Tam uvidíš jak to mám zasilikonovaný

      Odpovědět
  • PavelP

     /  8.9.2011

    Kluci, já bych klidně na budoucí spodní (!!) straně panelu (tím myslím tu stranu obdélníka, která bude u nakloněného panelu směrem k zemi – to není jedno, tam by měly být vývody, aby nezatékalo) řekněme centimetr housenky vynechal. Pak vám to půjde sesadit dobře (vzduch tamtudy unikne) a nechal bych to tak zatvrdnout. Obzvlášť při použití ne-neutrálního silikonu (je cítit po octu) bych to tak klidně týden nechal, aby to vyčichlo a pak bych ze strany mezi skla do díry vtlačil tmel a zalepil to. Nadělá to menší paseku, než když vám to někde při sesazování upšoukne :)

    Odpovědět
    • Filuta

       /  8.9.2011

      Já bych radši preferoval variantu: vynechat nějaký ten centimetr, přiložit horní sklo, chvíli nechat a pak dosilikonovat. Z důvodu, aby na sebe dobře silikony přilnuly. Když to nechám pár dní ležet, možná už to zaslepení nebude tak dobře držet, jako když se to udělá za čerstva.

      Odpovědět
  • Pavel P

     /  8.9.2011

    S bezoctovým tmelem proč ne…

    Ještě mne napadlo, že do balení různých výrobků, citlivých na vlhko, se dávají takové ty malé pytlíčky s varováním, aby si to děti nespletly s bonbóny a nesnědly, pro absorpci vlhkosti.

    Zajímalo by mne, jestli by to šlo použít na odstranění vlhkosti při kompletaci panelu typu sklo-sklo. U spodní hrany bych udělal ze silikonu kapsu, která by ústila do prostoru ke článkům a do této kapsy bych nasypal obsah pytlíčku. Jestli by to vysálo vlhkost z uzavřeného vzduchu. No je to jen nápad…

    Na netu někdo psal, že měl se zamlžováním článku v zimě dost velké problémy. No každopádně to zřejmě závisí na vlhkosti (lépe řečeno absolutní vlhkosti, protože relativní vlhkost je dost přiblblý údaj k ničemu) prostředí při kompletaci panelu, jak už jsme tu někde psali. Každopádně nejmenší absolutní vlhkost vzduchu bývá v zimě (cca od prosince do března je až osm krát méně vody ve vzduchu, než v červenci). To by mělo být pro konstrukci panelů ideální.

    Odpovědět
  • Pavel P

     /  8.9.2011

    Teď jsem si vzpoměl, že výrobci harddisků dávají dovnitř taky tyhle vodu absorbující pytlíčky. Když jsme rozebírali staré disky a koukali dovnitř, tak byl v každém disku jeden, vložený do rohu do takové komůrky.

    Odpovědět
    • Jirka K

       /  24.9.2011

      To jsou filtry na mikročástice, jak HDD rotuje, dělá průvan a prohání tou “komůrkou” vzduch, ale jinak dobrý nápad, teď budu stavět panel, tak ty absobční kuličky zkusím dát dovnitř. Ještě jsem něco slišel o diodách proti přehřívání panelu, když je půlka panelu zastíněna (západ slunce, strom), tak se ty zastíněné články začnou přehřívat, nevíte o tom někdo něco?

      Odpovědět
  • Highlander

     /  10.9.2011

    Zdravím,
    tak jsem to skompletoval a vyskoušel, jsou to dvě skla 160x80cm a mezi je 72 destiček. 36 a 36 je paralelně a ty dva bloky do série. Skla sou 5mm tlustá vymezení mezi skly je pomocí 2mm křížků na dlaždice celé je to zalepené neagresivním silikonem od bravenu.
    Test proběhl, na polednim slunci naležato to dávalo 24V na prázdno a 5A do skratu. Po zatížení žárovkou bylo napětí 22V proud 2,5A. Stala se jedna nepříjemná věc, ale snad to bebude problém,. ten silikon sice neni agresivní ale uvolňuje se z něho nějaký mastný sliz. Který se začal srážet v podobě kapek mezi skly. Tak snad to nebude vadit. Další problém je, že když jsem pájel destičky na skle spodem nahoru tak se po ohřátí uvolnila kalafuna ze spojů na přední straně destiček a zapatlala mi to sklo, na to jsem přišel až po zalepení. Správný by asi bylo po zapájení to vymáchat v ultrazvuku. Snaha očistit kalafunu lihem byla chybná, kalafuna se rozpustila a rozběhla se s lihem po článku a udělalo to vrstvičku. Další problém vidim už v samotném pájení destiček, nedrží to, chce to kopec kalafuny v lihu a stejně to nedrží, musí se hodně nahulit páječka, zadní strana článků je taky děs, ty čtverečky maji snahu se v cínu rozpustit, nebo je sežere ta kalafuna,. Další věc je neskoušet na článek pájet ty tlustý spojovací pásky, skončí to destrukcí článku, proto mam článků jen 72 a ne 76. Bohužel honzajso toho tenkýho pásku nedává zrovna moc, vyjde to jen na tu sadu ale už ne na ty články co dává navíc. Takže od začátku je třeba šetřit kde se dá. Lepší řešení je asi vůbec to nepájet kdyby se dalo sehnat elektricky vodivé lepidlo nebo způsob jak ty spoje přitisknout na panely bylo by to lepší. Teď musim vymyslet rám z nějakých profilů a regulátor. Nechci to na nabijení baterií, takže regulátor bude potřeba vymyslet nikde jsem nenašel cenově dostupné řešení které by mi vyhovělo.
    Mam zařízení s trvalym odběrem 80W a potřebuju vymyslet systém kdy to pojede na síť a panel bude pomáhat takže to sníží odběr ze sítě když svítí slunce.

    Odpovědět
    • Filuta

       /  10.9.2011

      Také zrovna přemýšlím, z čeho a jak vyrobit rám. Byl jsem v OBI a hliníkový U profil stojí přibližně 1m 100Kč, což je drahé. Musím vymyslet něco jednoduchého a laciného. Nechci investovat velké peníze do rámu, který stejně nemá žádný význam. Důležité je aby těsnil silikon, na rámu mi nezáleží.
      Pokud chcete energii z panelu dávat do sítě 230V, tak mě napadá jedině GRID TIE invertor. Ten spotřebič 80W, na jaké je vůbec napětí?

      Odpovědět
      • Highlander

         /  10.9.2011

        Rám si necham naohybat z 3mm plechu u kamaráda v zámečnický dílně je to ze zbytků které dají za symbolickou cenu. Jinak je to všechno strašně drahý. A já při tak velkym skle potřebuju pod to i výztuhu proti prohnutí skla. Takže bude rám z L profilů a profily spojené Lprofily 5mm. Do toho se položí panel přes gumu aby to mnělo možnost se roztahovat teplem. Do sítě je u nás zakázané cokoliv dodávat. A mam tušení že digitální elektroměr to dokonce pozná a někam to uloží že se dodávalo do sítě. Zařízení je hejno routerů a wifi věcí je toho hodně a trvale to žere. Chyba je že některé zařízení má trafo některé impulzní adaptér, některé je počítač s impulzním zdrojem,.. Mnělo by se to chovat jako klasický regulátor který používá autobaterii, s tim že k baterii připojíte nabiječku napájenou ze sítě. Pokud panel dává nabijí baterii a z ní se odebírá výkon na spotřebič. Pokud panel nedává hradí odběr nabiječka napájená ze sítě. Ale vzhledem k účinosti nechi používat regulátor co udělá 12V pro baterii a měnič co vyrobí z 12V 230V. a měnič co udělá ze sítě 12V. Takže muj cíl je regulátor co udělá z panelu 320V nabije se tim ale kondenzátor na který je ale také připojeno usměrněné napětí ze sítě a za tim střídač co z toho udělá 230V střídavých. Prakticky tak bude kondenzátor fungovat jako autobaterie ale bude jen vyrovnávat přechodové stavy. Regulátor by mněl umnět MPPT a hlídat max napětí na kondenzátoru a taky řešit co když je odběr menší než vyrábí panel.

        Odpovědět
    • Pavel P

       /  10.9.2011

      Jaké máš rozměry článků? To jsou ty poloviční obdélníkové asi při těch rozměrech? Že se ti jich vešlo tolik na takový rozměr. Ale buď rád, kdybys někdy sehnal originál panel, tak to můžeš zkombinovat, ty mají většinou 36 nebo 72 článků (tedy pokud to nejsou čínské šílené atypy)

      Ještě by mě zajímalo – při rozměru 160 x 80 a 5mm sklech to musí mít alespoň 25kg, spíš 30kg odhaduju ne? To musý být šílená váha, to bych asi na střechu nevytáhnul :( Já mám spočítáno zatím na skla 3mm 145 x 70 (přesně si to nepamatuju) že by měl panel vážit okolo 15kg a mám z toho hrůzu.

      Jaký přesně jsi použil tmel, že ti pouštěl tu tekutinu? Napiš přesnou značku…

      Nejnovější články z aukra by měly údajně jít pájet bez kalafuny… Ale ještě jsem to nezkoušel, mám je v šuplíku :) Jinak mám obavu, že žádné vodivé lepidlo nevydrží proudy řádově 5-8 Ampér. To je na proudy 100x menší.

      Filuta: rám dělat asi nebudu. Firma Schletter dělá upevňovací prvky přímo na panely sklo-sklo, na celkovou tloušťku panelu 4,6,8 a 10 mm. Mám je objednané, tak je vyfotím až přijdou. Jen tam asi dám z Baumaxu plastová účka abych to neomlátil při manipulaci…

      Odpovědět
      • Highlander

         /  10.9.2011

        Tak jsou to ty poloviční 156×80 mm mi to připadá jak když ten člověk velký čtverce rozstřihal nůžkama na půlky. Jo to sklo je těžký jak prase,. Příště bych šel asi už jen do dvou menších panelů než do jednoho velkýho. Sám to prostě neunesu, teda unesu, ale nikam to neodnesu. Ale představa že by takhle velký sklo bylo 3mm tak bych to asi zlomil při prvnim pokusu o nějakou manipulaci. Ten tmel se podívam,zítra. Na střechu to neplánuju chci to na balkon a i tak to bude porod,. To pájení je fakt děsný, připadá mi že ty destičky tim dostávají strašnej kouř prostě. A to vrzání a cvakání když to chladne se mi taky nelíbilo,. No nicméně čekal sem že to dá aspoň 7A no asi to neni reálný.

        Odpovědět
  • Pavel P

     /  10.9.2011

    No já počítám s tím, že když udělám ještě pár silikónových bobků někde uprostřed plochy mimo články, tak se ta dvě skla mechanicky provážou, vibrace se utlumí a bude to (doufám) mechanicky v pohodě (něco jako dvojitý 6mm sklo). Ale praxe to teprv ukáže :) No každopádně i na těch 15 kilo si budu muset pozvat pomocníka, sám bych to na střechu nedotáhnul vcelku.

    Odpovědět
  • Pavel P

     /  10.9.2011

    Ještě dotaz – měl jsi to úplně naležato? (vodorovně). Teoreticky by ten tvůj panel by měl mít ve 13 hodin (je letní čas!) při sklonu přesně kolmo na slunce a naprosto čisté obloze bez oparu, i když započtu ztráty, zkratový proud takových 6-7 ampér, jestli máš dvě sériové sady paralelně. No pravda, při 5mm skle možná 5-6 ampér. Jestli to dává míň, bude někde zrada, může to být nějakým poškozeným článkem, nebo tak něčím..

    Odpovědět
    • Highlander

       /  10.9.2011

      Bylo to na ležato na stole který sme vynesli na trávník u garáže, takže slunce odhadem tak 20-30st. od kolmé osy,.Stál jsem vedle stolku s panelem. Stolek je asi 80 vysoký a když jsem se díval z boku stál jsem vedle tak jsem viděl jak se ve skle odráží slunce. Bylo to ve 12:10. Ano mnělo by to dávat víc,. Chtělo by to asi měřit asi tak že na to připevnim špejli kolmo k panelu a sešteluju aby neházela stín. Předpokládam že to sklo taky dost tlumí přece jen 5mm je znát i okem když koukneš tak pod sklem je stín na zemi oproti okolí bez skla. Taky ty články dostaly kotel při pájení tak asi některý nedávají co mají,. Divný bylo to že když jsem dal na to žárovku a brala 2,5A dávalo to 22V tak při zastínění jedný řady z paralelních sekcí se jas nesnížil. Bez oheldu na řadu,. Takže prostě při zastínění jedné sekce z jakékoliv paralelní dvojice nedošlo ke snížení výkonu. Vysvětluju to tim, že všechny 19tičlánkové nudle fungujou. Chtělo by to udělat 19článkovou nudli a změřit jí bez skla a pak pod sklem. Jo a já dával mezi skla 2mm vymezovací křížky na dlaždice, protože články se pájenim docela skroutí a taky už od výroby to neni nic rovnýho, jsou sice do jistý míry pružný ale pak prasknou. Ta jejich pružnost rapidně klesne když se na to připájí ty pásky.

      Odpovědět
  • Highlander

     /  10.9.2011

    Tak jsem našel program který spočítá úhel dopadu světla ze slunce a výkon:
    http://www.stavebnictvi3000.cz/vypocty/smery/
    vychází mi že v ten čas kdy jsem měřil byl úhel na vodorovnou plochu 45st a výkon 707Wp/m2

    Odpovědět
  • Pavel P

     /  11.9.2011

    No vidíš, tak tady je to vysvětlení. Parametry článků a panelů se udávají na 1000W/m2.

    Takže vezmi papírové údaje článků a panelu a z toho udělej 70% a mělo by ti vyjít, co jsi naměřil.

    Našel jsi typ silikonu?

    Výkon do žárovky je naprosto nicneříkající veličina. Pro tebe je důležitý mpp výkon a ten bývá zhruba:
    (napětí naprázdno / 1,2) * (zkratový proud / 1,08), výsledek je ve Wattech. To ti dodá mppt regulátor do zátěže (musíš ale započíst ještě jeho ztráty).

    Odpovědět
  • Pavel P

     /  11.9.2011

    Měl bys to prostě naklonit, pak by ses dostal ke 1000Wp/m2, pokud to máš přibližně k jihu.

    Podle toho udělátka, jaks poslal, například dnes ve 13:00 úhel sklonu 40st otočeno k jihu: 994Wp/m2. To je v podstatě katalogová hodnota, při které se měří panely :) (pokud vydrží to jasno, co tu teď pozoruju za oknem).

    Odpovědět
  • Highlander

     /  11.9.2011

    Tak jsem dnes měřil do skratu 6,58A naprázdno 24V.
    Namířeno kolmo na slunce.

    Odpovědět
  • Highlander

     /  11.9.2011

    dal bych sem odkazy na fotky ale asi nějaká ochrana proti spamu mi to nenechá poslat
    http://ukaz.at/1q3

    poslední písmenko je 3 až 9 a pak a až d
    silikon je den braven oxim

    Odpovědět
  • Pavel P

     /  11.9.2011

    Je to super monstrózní panel!

    Já myslím, že těch 6,6 A, vzhledem k tomu, že u nás je takový lehký opar, je dobrá hodnota.

    Nezbyl ti jeden článek? Potřeboval bych změřit, kolik dává do zkratu, jak jsem tu psal už jinde, dneska jsem chtěl změřit ty větší 156×156 články, už jsem vytáhl 3 a žádný nedává na plném slunci víc jak lehce přes 2A. Tak nevím, jestli honzajso neposlal nějaké aušusy. Měly by mít skoro 8A.

    Odpovědět
  • Highlander

     /  11.9.2011

    No panely mi zbyli tři,. kdybych jeden nerozbil tak by byli taky pod sklem. Skoušel jsem měřit jeden na slunci má 0,6V a do skratu asi neni reálný měřit mojim měřidlem, měří to pitomosti měřák říkal 400mA, protože 0,6V se už asi dost blíží úbytku na bočníku v měřáku, kromně toho se ten článek jen tak na slunci okamžitě brutálně ohřeje takže dává podstatně menší proud,. Podle toho jak to vypadá tak ty tvoje čverce mam taky ale rozstřihaný na půlky,. Právě když jsem je napoprvně skoumal tak některý sou trochu kazový maji tmavý tečky. A když jsem se to snažil takhle změřit tak sem se zděsil že je to dost křáp,. A že jsem vyhodil 2000kč. No chce to spojit aspoň 4 články a pak měřit. A nebo kalibrovanej bočník a kalibrovanej milivoltmetr jinak to bude blábolit kraviny. Zdá se mi taky že celej panel se musí na chvilku zatížit aby se jakoby na slunci probral. Když jsem měřil celej panel tak naprázdno dával 20V a po měření proudu do skratu začal dávat 24V jako kdyby se probudil,.

    Odpovědět
  • Pavel P

     /  11.9.2011

    Asi máš pravdu, jeden článek nejde dost dobře domácím měřákem změřit.

    Teď jsem zkusil změřit 2 články sériově (tam by se proud zvyšovat neměl) a přesto už jsem i teď v 16:00 naměřil skoro 4A. Tak budu spoléhat na to, že těch 36 článků už bude dávat to, co píšou.

    A dělá mi to přesně jako tobě – nedrží na tom pájení ani když to zkusím oškrábnout. Jedině kalafuna (ale ta se rozleze okolo) nebo nějaká pájecí kapalina.

    Odpovědět
  • Highlander

     /  11.9.2011

    kapaliny jsem se vzdal protože mam skušenosti že když se to neumyje po pájení tak ta kapalina časem sežere co vidí,. takže raději kalafunu.

    Odpovědět
  • Pavel P

     /  11.9.2011

    No v tom případě si pamatuju zamlada ( :-) ) jsme dělali na letování kapalinu tak, ža jsme do flaštičky, nejlíp se štětečkem ve víčku, nalili líh a do něj nalámali kousky kalafuny. Je to nežíravý a celkem neškodný. Kalafuna se za den nebo dva rozpustí a vznikne takový nahnědlý roztok. Před pájením stačí natřít, líh se vypaří a zůstane jemná vrstvička kalafuny.

    Odpovědět
  • Pavel P

     /  12.9.2011

    Stejně myslím, že pro tvojí aplikaci by byl ideální grid tie inverter. Měl by sis sehnat technický manuál ke tvému elektroměru, tam bude určitě popsáno, jak by reagoval, když by náhodou tekl proud obráceně. Ale při jednom panelu to bude tak raritní situace, že ani nevím, jestli to někdy vůbec může nastat (že by tvůj dům odebíral míň, než solární panel dodá)

    Odpovědět
  • Pavel P

     /  12.9.2011

    Jediný problém by byl, že GTI se automaticky vypíná při výpadku proudu, takže jestli potřebuješ, aby to jelo nepřetržitě, musel bys to kombinovat s UPS (nedávno jsem koupil typ, který má vypínací nabíječku, takže baterii můžeš dobíjet solárem. Pošlu ti typ, kdybys měl zájem)

    Odpovědět
    • Highlander

       /  12.9.2011

      Problém je ten že elektroměr nebude pořítat obráceně takže neni mořný si uskladňovat elektriku do sítě,. To co potřebuju je v podstatě ONLINE UPS s možností připojení solárního panelu,. Opravdu to existuje,. Ale nenašel jsem na netu slabší než 2000W a pouze se sinus výstupem a co celé od 15000 Kč výše.

      Odpovědět
      • Highlander

         /  12.9.2011

        Bylo to určeno třeba k napájení čerpadel které čerpají nepřetržitě vodu ze studny, proto sinus výstup a 2kW ve špičce snad 6kW.

        Odpovědět
  • PavelP

     /  12.9.2011

    Ano tak to bys v podstatě potřeboval obrácenou UPS, aby jela z baterie a jen při nedostatku baterie přepínala na síť.

    To jde udělat i inteligentněji, aby to primárně dobíjelo pouze o noční tarif (pokud máš), abys ještě více ušetřil, ale na to už bude potřeba alespoň HDO spínač, nebo řídící počítač, například přes ethernet spínající zásuvku na dobíjení.

    Tak to mám zatím řízené já, mppt regulátor mi hlásí napětí baterie na linux server a tam podle toho ovládám programem zásuvku, která se prodává na netu pod názvem IP WATCHDOG. Původně je určená na restart serverů, když přestanou pinkat po síti, ale jde to krásně ovládat počítačem jen jako spínač, v mém příkladě nabíječky baterie. Tam si můžu navolit jakákoli pravidla, například nabíjet jen nočním proudem a tak podobně a kdyby kriticky docházela baterka přes den, tak holt nabít i přes den.

    Odpovědět
    • daton

       /  24.9.2011

      ten program pro ovládání te chytré zásuvky jsi si psal sám? Jaký používáš linuxx na tom serveru? Mppt regulátor má klasický seriový výstup nebo usb a je k němu dodáván i obslužný program?

      Odpovědět
      • Pavel P

         /  24.9.2011

        Ahoj, linux mám Mandrivu.

        Program na ovládání chytré zásuvky jsem jen upravil příklady, které mají na stránkách výrobce (http://www.mikrovlny.cz/cz/produkt/17) a v návodu:

        (jsou to linux command line příkazy)

        zapnutí zásuvky:
        snmpset -Ov -c public 10.0.0.4 1.3.6.1.4.1.21287.4.4 integer 1
        kde 10.0.0.4 je IP adresa zásuvky (lze ji nastavit natvrdo přes webový interfejs zásuvky)

        vypnutí zásuvky:
        snmpset -Ov -c public 10.0.0.4 1.3.6.1.4.1.21287.4.5 integer 1

        zjištění stavu zásuvky:
        snmpget -Ov -c public 10.0.0.4 1.3.6.1.4.1.21287.4.2

        Původně jsem tyhle příkazy v linuxu neměl, musel jsem nainstalovat nějaký balíček, ale přesný název už si nepamatuju, ale asi stačí zagooglit :)

        Ovládací program lze krásně napsat v perlu, kde jen v podstatě voláš tyhle příkazy podle libovolné logiky:

        #!/usr/bin/perl -w
        my $result;
        .
        .
        #kdyz napeti baterie klesne pod neco a je nocni proud
        if ($napeti<neco && $je_nocni_proud)
        {
        $result = `snmpset -Ov -c public 10.0.0.4 1.3.6.1.4.1.21287.4.4 integer 1`;
        }

        MPPT má i sériový, ale hlavně má ethernet, který používám. Je k tomu webový interfejs který ukazuje okamžité hodnoty a historii, ale nikde jdem, ani na webu, nenašel, jak to z toho dostat programově. Po několikahodinovém luštění javaskriptů toho interfejsu se mi nakonec povedlo opět v perlu (čili zase pro linux) napsat program, který hodnoty po libovolném časovém intervalu z regulátoru stahuje (resp. je volaný z cronu periodicky). Pokud by si někdo taky koupil Tristar TS-MPPT-60, rád mu program poskytnu. Mám i utilitku na vytváření grafů, zatím mi to maluje každý den jeden graf napětí panelů naprázdno a Umpp napětí pracovní, druhý graf je proud panelů a proud do baterie a třetí graf je napětí baterie.

        Odpovědět
        • daton

           /  24.9.2011

          Já experimentuji s ubuntu a s centos pro server. Zatím se ještě nemohu rozhodnout.Tu mandrivu máš originál serverovou verzi nebo normál distro a nakonfigurované?
          Perl moc neznám dělal jsem v turbopascalu a v pythonu, ale ta zásuvka by šla spouštět v bash tak že si ji zkusím asi pořídit.

        • Pavel P

           /  24.9.2011

          Normální verzi neserverovou, ale v podstatě to používám jako server :) Běží mi to právě na Intel Johnstown základovce s Atomem, která jde napájet 12V zdrojem (nebo baterií ze soláru).

  • Blesk

     /  23.9.2011

    Čau, chci se zeptat chci si vyměnit solární články v nabíječce na mobil za nějaký který dávají víc tak mě napadlo vzít jeden článek (z čeho tady vyrábíte panely) a udělat kousky 10x na netu jsem našel články který dávají 0,5V 8A tak bych ho nakouskoval sériově zapojil abych měl 5V a něco kolem 500mA když to články rozřezám bude tam pořád napětí 0,5V ??? Nebo už bude menší ??? dík

    Odpovědět
  • Pavel P

     /  23.9.2011

    Bude stejný, ale pochybuju, že se ti to povede rozřezat. Je to brutálně křehký, láme se to jen když to blbě vezmeš do ruky. Má to 0,2 mm…

    Odpovědět
  • daton

     /  23.9.2011

    Navíc ti budou chybět letovací kontakty, nebudeš to mít jak propojit.

    Odpovědět
  • Jirka K

     /  24.9.2011

    Tak jsem to spočítal a ta nabíječka na mobil by měla jít postavit přímo z jednoho 15×15 panelu. Já mám tento: http://www.1001.cz/poradna/vfdroba_sole1rned_nabedjee8ky_na_mobil.html Je tam i jak to rozřezat, zítra to zkusím v praxi. Víte někdo jak to na těch 5V stabilizovat? Zenerovou diodou? Ve stínu je to v poho, ale na slunci bude mít naprázdno 9V a to by při připojování konektoru mohlo mobil poškodit.

    Odpovědět
  • Jirka K

     /  25.9.2011

    Tak praxe ja mnohem složitější.
    Výroba mi trvala cca 3 hodiny, panel se láme kde nemá, pájet to jde opravdu špatně atd. Ale mobil nabíjí! Tady jsem to popsal: http://www.1001.cz/poradna/vfdroba_sole1rned_nabedjee8ky_na_mobil.html

    Odpovědět
  • Highlander

     /  25.9.2011

    Problém je že nabiječky k některým mobilům maji zvláštní charakter podle kterýho ten mobil pozná že je to ok a má pustit nabijení, např. nokie 3510 nechtěl nabijet na tvrdý zdroj 5V jen a pouze na ten adaptér k tomu.

    Odpovědět
  • Jirka K

     /  25.9.2011

    Tak jo, nabíječka na slunci opravdu funguje, mám SonyEricsson Xperia 10 pro. Znamená to, že chcete li on line nabíjet telefon i pod mrakem, budete potřebovat 30x15cm (6-8W) panel (odhaduji). Myslím, že je lepší koupit pro nabíjení mobilu za 300-400Kč solární nabíječku s akumulátorem, tu necháte na slunci celý den a večer si mobil nabijete z akumulátoru. Víte někdo čím se ty panely řežou? To co jsem nařezal (nalámal) já určitě ztratilo tak 30% výkonu.

    Odpovědět
    • Jan

       /  25.9.2011

      to řezání článků by mne taky zajímalo, zkusil jsem kdejakou metodu ale pokaždé to praskne jinak , rovný řez udělat nejde :(

      Odpovědět
  • daton

     /  25.9.2011

    Psali jste tu o několika silikonech, ted v tom mám trochu nepořádek, panel jsem chtěl silikonovat neutrálním silikonem s oximiem, ale píšete tu i o silikonu MS unifix. Máte někdo tedy prakticky vyzkoušeno který je lepší?
    První panel jsem dělal tím neutrálem a dobré (byl ale malý a pokusný).

    Odpovědět
    • Filuta

       /  25.9.2011

      Já jsem dělal jen s MS Unifix a můžu říct, že po roce není uvnitř panelu žádná oxidace, silikon drží, je neměnný a těsnost panelu je neporušená

      Odpovědět
  • Pavel P

     /  25.9.2011

    Teď jsem se dočetl, že Den Braven MS UNIFIX při vytvrzování reaguje se vzdušnou vlhkostí.

    To je vynikajcí zpráva z toho důvodu, že vlastně chemickou reakcí při tuhnutí vysaje ze vzduchu v panelu všechnu vlhkost. Panely lepené tímto tmelem by neměly mít tedy v zimě problém s vnitřním opocováním skel.

    Původně jsem na vyřešení tohohle problému chtěl použít vteřinové lepidlo, které ke svému zatuhnutí vysaje také z okolního vzduchu vodu, nezbytnou k jeho ztuhnutí. Stačilo by tedy před uzavřením panelu do rohu vevnitř vytlačit kopeček vteřinovky. Ale tenhle tmel problém patrně vyřešil … Filuto, tys to s tím lepil – měl jsi nějaké problémy s orosením panelu zevnitř v chladných měsících?

    Odpovědět
    • Filuta

       /  26.9.2011

      Jak píšu tady: http://www.filutovadilna.cz/panely/solarni-panely-zima-mraz
      vůbec nic, absolutně beze změn, žádné rosení.

      Odpovědět
      • Jan

         /  4.2.2012

        naprosto stejné zkušenosti, panel jen omrzne na povrchu ale uvnitř beze změn . Jak vysvitne slunce tak se i ta námraza rychle odpaří,bez ohledu na venkovní teplotu.
        Jeden dotaz trochu mimo, neviděli jste někdo někde infra zářiče (na výhřev) na 24V ?

        Odpovědět
    • tomket

       /  12.12.2012

      tak jsem dnes prenesl panel z venku domu, ze zkusim zapojit gti a objevil jsem uvnitr stopy vody. lepil jsem ho ms unifixem, asi se vlhkost nedostala zvenku protoze jsem nenasel zadnou skulinku v silikonu, takze asi zkondenzovala voda ze vzduchu mezi skly. rozebirat se mi to nechce. co se stane kdyz to necham byt? zoxiduji clanky nebo propojovaci pasky? zkousel uz nekdo zapojit GTI?

      Odpovědět
      • Filuta

         /  12.12.2012

        Jakou máš vzdálenost mezi skly? Pokud je vzdálenost větší a panel má velké rozměry, je možné že ta kapka vody vznikla kondenzací ze vzduchu uvnitř panelu.

        Odpovědět
      • experimentator

         /  13.12.2012

        Zatím používám GTI v době přebytku energie z panelů. Připojuji ho na plně nabitou baterii v době, kdy mám jistotu, že proud nepřeteče přes elektroměr. Například v létě čumím na Tour de France a mám jistotu, že plazma žere víc než dokáže dát GTI.
        Mám trochu jiné plány do budoucna -regulovat GTI podle odběru domácnosti. Asi na to nebude čas.

        Odpovědět
        • Filuta

           /  14.12.2012

          Vždycky mě zajímalo jak to funguje. GTI se samo naladí na stejnou fázi, to je mi jasné. Ale jak docílit, aby šla energie ze solárů do sítě? To je na měniči třeba o 0,5V vyšší napětí a tím se zajistí, že energie “přetéká” díky tomu rozdílu potenciálů z GTI do sítě?

        • experimentator

           /  15.12.2012

          V této problematice mám mezery. Bude to tak nějak. Vždy musí být větší napětí na straně “dodavatele”. Síť je ovšem tak tvrdá, že se při malých výkonech téměř nic napěťově neprojeví.

  • víta

     /  22.2.2012

    mám malí dotaz.šlo by teoreticky vyrobyt panel nebo ho koupit na 24v a použít ho na osvětlení teraria kde se musí dlouho svítit.jsem laik koupím panel připojím žárovku 24v a svítím když je venku světlo,když je tma svetlo nepotřebuju.šlo by to.dík za odpověd

    Odpovědět
  • daton

     /  22.2.2012

    No panely mají v době max svitu až 21V tak že by svítily i ty 24V žárovky. Ideální by byly žárovky na 15-17V. Jinak vyrobit panel na 24V by určitě šlo.

    Odpovědět
  • děkuji odpověd .ještě jedna otázka,šlo by ještě uděla to že by se propojil panel kablíkem se žárovkou bez všech těch elektro prvků,i stím když bude mín svítit bude i mín svítit žárovka.aspon by to připomínalo svit jako v přírodě (stmívání,rozednívání).zatím díky

    Odpovědět
    • Filuta

       /  23.2.2012

      Jasně, mělo by to bez problémů fungovat, žádná elektronika, nic složitého. Jen panel, propojovací kablík a žárovka

      Odpovědět
  • skvě le moc díky.

    Odpovědět
  • mám dotaz, když měřím kolik mi dává proudu panel tak mi tam skáčou různé hodnoty,
    např. měřil jsem ve 12.hod. přímo na vstupu do regulátoru a hodnoty jsou :
    12v,19v, 00v, a pak se to pořád opakuje asi tak po vteřinových intervalech,
    je to dobře nebo je někde nějaká chyba?
    stalo se mi totiž párkrát, že sem měl na baterii 10,5v a měnič se mi vypnul, i když celý týden na chalupě nikdo nebyl, takže by se baterie měla dobít?
    díky za radu

    Odpovědět
    • Filuta

       /  5.10.2012

      Možností je několik:
      K panelu: napětí na panelu by nemělo tolik skákat. Jestli chceš vyloučit chybu na panelu, odpoj ho od regulátoru a za slunečna změř proud panelu do zkratu, zda dá proudu (v Ampérech) kolik má.
      K regulátoru: když regulátor odebírá proud, tak napětí na panelu samozřejmě klesne. Jde o to, zda v tu chvíli měření odebíráš proud a hlavně jaké výkony. Když bys na výstupu měniče nic přopojeného neměl, tak měnič odebírá jen 800mA a když je i obloha neměnná, tak by napětí na panelu nemělo skákat, protože odběr z regulátoru není kolísavý. Jestli chceš vyloučit chybu na regulátoru, odpoj od něj všechny měniče, spotřebiče atd. a potom znovu změř napětí na vstupu. Pokud bude zase kolísat a panelem to není, je chyba v regulátoru. Pokud napětí bude skákat, znamená to, že regulátor odebírá v impulzech nesmyslné proudy, které způsobují ty poklesy napětí na panelu. Čím větší proudy odebírá regulátor, tím víc klesá napětí na panelu.

      Píšeš žes měl na baterii 10,5V a měnič vypnul. Jak dlouho a jakou spotřebou jsi aku zatěžoval, než měnič sám vypnul? Jestli byla baterie nabitá a ty jsi jí zatěžoval vysokými výkony a napětí kleslo až na 10,5V a měnič vypnul, znamená to, že máš malou kapacitu baterie.

      Odpovědět
  • díky za super odpověd,
    baterii mám 100A, ale není nová, byla už použita, takže tam může být zakopanej pes,
    regulátor mám nový http://www.gme.cz/cz/solarni-regulator-12v-30a-p522-032/
    v tom by asi problém nebyl,
    právě že zátěž tam byla malá, 3ks usporných žárovek 11W, 220V, takže odběr minimální cca1hodinu

    Odpovědět
  • experimentator

     /  7.10.2012

    Když měříš proud,výsledek je v Ampérech. Napětí by mělo být na vstupu do regulátoru vždy (za svitu Slunce) větší než na akumulátoru. Hodnota 00V je s velkým otazníkem, bud něco děláš špatně nebo pulsní regulace ruší měřák. Případně je regulátor v pr…..

    Odpovědět
  • samo , že jsem měřil napětí na vstupu do regulátoru,
    jěště je možný špatný měřák, to mě nenapadlo,
    změřím, proměřím a dám vědět
    zatím díky

    Odpovědět
  • Neo

     /  9.6.2016

    Dobrý den. Chci se zeptat, je lepší mít víc voltů při 12v instalaci nebo víc proudu. (myslím jestli např:)
    1. 18V 0,59A
    2. 14V 0,76A

    Děkuji za odpověď.

    Odpovědět
    • Filuta

       /  13.6.2016

      Pokud budete mít za panelem regulátor, zapojuje se 36článků. Pokud to bude bez něj, tak obecně platí, že při vyšším napětí, teče vedením menší proud a jsou tím pádem menší ztráty

      Odpovědět

    Zanechte reakci